Každý rok během letních prázdnin si pročítám skvělý Inkvizův cestopis z cesty po Korsice a Sardinii jako přípravu na nadcházející dovolenou. Již třikrát jsme byli na Sardinii s vlekem a motorkama podobně jako Inkviz s Eremim. Letos jsme si řekli, že by to chtělo nějakou změnu a vyrazili jsme tentokrát na bližší Korsiku. Dovolená byla úžasná, kromě příhody, která nás potkala při cestě na jih a kterou se pokusím krátce popsat.

Kolem čtvrté hodiny ranní nás na dálnici v Itálii začalo tailovat civilní auto se stroboskopy v předních světlech. Trochu jsme znervózněli, ale dále pokračovali o trochu nižší rychlostí. Vzápětí auto najelo vedle nás a pokračovalo v druhém jízdním pruhu. Posádka vozu přitom svítila baterkami do našeho auta. Jednalo se o tmavší Alfu, nijak neoznačenoou. Následně nás předjeli a signalizovali abychom zastavili v odstavném pruhu, což jsme vzápětí udělali - předpokládali jsme, že máme nějaký problém s vozejkem. Po zastavení auta vylezli z alfy dva týpci v tmavých uniformách a šli k našemu autu z pravé strany. Po stažení okénka následoval v italštině dotaz zda převážíme alkohol nebo drogy. Po naší záporné odpovědi chtěli otevřít kaslík u spolujezdce, což jsme udělali. Potom chtěli vidět obsah kabelek. Při vyndavání dokladů z peneženky jeden z nich zařval, že jí chce vidět, vytrhnul mi jí z ruky a položil na střechu našeho auta. Totéž zopakovali i se spolujezdci na zadních sedačkách našeho auta. To už jsme pochopili, že jsme v prdeli. Stihnul jsem ještě vyběhnout z auta a doběhnout k alfě, která právě na hrabačky odjížděla i s našima prachama.

Další šok následoval, když jsme volali na tísňovou linku. Při pokusu o komunikaci v angličtině si osoba na druhém konci stále mlela to svoje "NO COMPRENDE". Jak je tohle doprdele možný? To se mám před návštěvou Itálie naučit plynule Italsky, abych si dokázel zavolat sanitky?

Je mi z toho všeho tak nějak smutno. Fascinuje mě, jaké úsilí některý lidi věnují tomu, jak odrbat ostatní. Měli to vymyšlený fakt dobře a dokázali využít všech okolností ve svůj prospěch - tma, naše únava z dlouhé cesty, pomalé auto s přívesem, jazyková bariéra, značka auta, kterou využívá místní policie, uniformy...). Bohužel nikoho z nás nenapadlo, že je něco takového vůbec možné. Nebyli jsme na tu situaci vůbec mentálně připravěni a tak jsme nedokázali adekvátně zareagovat.

Po návratu z dovolené jsem trochu googlil a zjistil, že podobný scénář je v Itálii celkem běžný. Doporučuji tedy při cestách přes Itálii počítat se vším, pak budete mít možná klidnější dovolenou, než ji měli my.