Nazdar píčové,

dosáhl jsem věku, kdy se probouzím v 5 ráno a už nezaberu, snídám prášky a pořádný sraní je lepší než prcání A tak na mě přišly takový ty myšlenky, že je potřeba si ještě něco dokázat. Nápady byly různé - placatý auto, myslivecký zkoušky, voženit se, další dítě ... . Naštěstí mi stále ještě funguje rozum a tak jsem vymyslel jinou píčovinu - splním si svůj patnáct let starý sen a vyrazím na Nordkapp.

K realizaci jsem přistoupil zodpovědně. Podíval jsem se na mapu, jak je to daleko a kudy se tam dá dojet čistě po silnici, abych zjistil, kolik si mám s sebou zabalit trenýrek a slivovice. Vzal jsem si dovolenou na první prázdninový týden, udělal si rezervaci hotelu někde u Kodaně a šel jsem ten plán spláchnout plzní a zelenou. Na motorce jsem jen po zime dobil baterku. Další servis byl zbytečný. Vždyt' loni jsem měnil olej (Houska), řetěz (Filous) a gumy (Slejp) a byl jsem jen v Makedonii. Stejně dojedu jen do toho Dánska a vrátím se zpět, bo mě to samotnýho nebude bavit ...

Den 0: pátek 27.6., Klecany - Berlín, cca 340 km
Plán byl takový, že pochválím smrady za vysvědčení, pobalím si nějake hadry a půjdu tam poslat pár plzní jako přípravu na sobotní odjezd. Ale zvládnul jsem se pobalit nějak rychle a prdel mi hlásila, že už by chtěla být na cestě. Tak jsem v 17:30, místo do hospody, zamířil do garáže a vyrazil směr Německo. Před Berlínem už jsem měl žízeň, tak jsem na Bookingu našel hotel a zakempoval jsem kousek za Berlínem.

Den 1: Berlín (D) - Kodaň (DK), cca 800 km
V sedm ráno vstávačka, rychlá snídaně a šup zase na cestu. Nic zvláštního se nestalo a odpoledne už jsem pouštěl bobek do dánskýho hajzlíku. Prohlídka dědiny, večeře, pivo, slivka, film a spinkat

Den 2: Kodaň (DK) - Sundsvall (S), cca 1100 km
Od teď už jsem neměl žádný plán. Prostě ráno nahodím do navigace Nordkapp a pojedu, co budu moci. Netušil jsem, že zmůžu až tak moc
V Malmo na benzince jsem zjistil, ze mi nejak mizi olej. Tak jsem pro jistotu přikoupil litr s tím, že to tam večer doleju. (večer jsem pak zjistil, že jsem kokot a asi jsem to v Malmo parkoval lehce z kopce, páč najednou tam toho oleje bylo zase dost ) Někde kolem Stockholmu kurevsky silný vítr (výborný na jízdu s naháčem po dánici v rychlostech "lehce" převyšujících povolenou maximálku) a uz mi byla celkem kosa, tak jsem nahodil ještě mikinu (jako moc to nepomohlo). Cestou jsem celkem slušně prochcal, tak jsem k večeru začal hledat hotel, kde by mohli mít i fén na pokoji Naštestí měl jeden takový skromný hotel volný pokoj a nevadil jim promočený moravák.
Večeře, obhlídka města a sušení bot a kalhot hotelovým fénem.

Den 3: Sundsvall (S) - Hetta (FIN), cca 1000 km
Plán stejný, jako předchozí den. Jen jsem se trochu přioblíknul - lyžařské ponožky, dvojí sada termo prádla, vložka do bundy a mikina. Po 100 km jsem ještě přioblíknul nepromok, bo mi pořád byla kosa. Ruce jsem cestou zahříval o motor.
Dálnice po pár kilometrech skončila a začala divočina. Ale nádherná. Silnice luxusní, provoz mírný a krásná severská krajina. Začalo ubývat civilizace a benzinek a přibývali komáři a elektroauta. Raději jsem tankoval vždy, když jsem viděl benzinku, protože jsem nevěděl, kam jedu a kde bude další.
Překročil jsem polární kruh (aniž bych si toho všimnul) a mířil stále na sever po finské straně hranice. Každé zastavení bylo utrpení kvůli hejnům komárů, kteří se okamžitě slítli na motorku a na můj xicht. Naštěstí jsem si přibalil 50% Predatora. Furt jsem stříkal svoji hlavu a vnitřek helmy. Ty kurvy byly tak odolný, ze i po nárazu do mě, v rychlostech přes 100, se některým podařilo vlítnout mi spodem do helmy.
V 9 večer už mi z toho mrdalo, tak jsem zakempil ve vesničce Hetta. Kolem mě mrtě komárů a po okolí se procházeli lidi jakoby nic. Recepční mi prozradila ten trik - musíš pořád chodit. Komáři jsou pomalý a jen se táhnou za tebou v tvojí pachové stopě. Píča
K večeři jsem si dal soba a čepovaný Krušovice, vykoupal jsem se v predatorovi a šel spát.

Den 4: Hetta (FIN) - Nordkapp (NOR) - Kuttainen (S), cca 1000 km
Plán byl dojet na Nordkapp, udělat si selfie a vysrat se tam (a zapsat nový hovno do aplikace Poop map). Vše jsem zvládnul na jedničku. A ještě jsem přikoupil suvenýry dětem.
Cesta byla užasná. Počasí ideální. Tunely ve fjordech a pod mořem děsivé. Vodopády majestátní. Členové HA na benzince trochu nepřijemní.
Páč je to vlastně konec světa a kromě sraní se tam nedá nic dělat, zajel jsem si do města natankovat, něco sežrat a do navigace jsem zadal nový cíl - Klecany. Chtěl jsem dojet do Kautokeino a přespat tam. Jenže navigace mě kvůli dopravním omezením (bacha, jak začnou prázdniny, opravuje se hromadně v celé evropě) nějakým zázrakem propašovala až za Kautokeino a vracet se mi už nechtělo. a protoze uz bylo 7 večer, začal jsem na Bookingu hledat ubytování v okolí. Jedno volné bylo prý 15 km ode mě. Rychle jsem to potvrdil a zaplatil. Když jsem ale zadal hotel do navigace, ukázalo mi to dalších 300 km Ta kunda, Booking, hledal v okolí toho, odkud jsem ráno vyjížděl. No nic. Polární den byl mladý, tak jsem jel prostě dál. Kolem 23:00 jsem za plného denního světla dojel na hotel.

Den 5: Kuttainen (S) - Sundsvall (S), cca 950 km
Cestou zpět už jsem nevymýšlel žádná dobrodružství a jel víceméně po stejné trase

Den 6: Sundsvall - Kodaň, cca 1100 km

Den 7: Kodaň - Klecany, cca 1100 km
Byl pátek ráno a já měl před sebou poslední úsek. Navlíknul jsem si už jen jednu vrstvu termo prádla a odložil nepromok. Naposledy jsem zadal cíl do navigace, zatáhnul za heft a jak píča letěl ku domovu. Nekoukal jsem nalevo ani napravo. Hnala mě představa vychlazené plzničky v domovské knajpě. Bohužel jsem ale nekoukal ani na budíky a celkem pozdě jsem si všimnul, že na mě blikají všechny možný kontrolky stavu paliva. Se sevřenou prdelí a lehkou rukou na plynu jsem brouzdal po dánských vesničkách a hledal benzinku. Objevil jsem tam i rodné město H.K. Andersena. Takže celkem romantika. Nakonec jsem do své 22 litrové nádrže natankoval 21,68 litrů a již s větší obezřetností jsem zase jako píča letěl dál
V 19:30 jsem zaparkoval na zahrádce nejluxusnějšího klecanského podniku, nechal si načepovat tuplák a ještě na té motorce jsem ho vypil

Takto jsem zdolal cca 7400 km za 7 dní. Kdybych vyjel až v tu sobotu, dal bych to za 6. Na Motorkařích psali, že je to cesta na tři týdny (minimálně). Amatéři, voe

Příští rok tam možna na votočku sjedu znovu. Člověk je z toho sice pěkně dojebanej, ale zase si krásně pročistí hlavu.
Na fotky z cesty až někdy u píva. Mám jich asi 8. Tak u každýho píva ukážu jednu

Bandit pičo