Fakt mne to zajímá a moc se v tom nevyznám

Napřed vysvětlíme pojmy:

SUPERHRUBÁ MZDA: Je celkový mzdový náklad. Částka, kterou zaměstnavatel vyplácí zaměstnanci a odvádí za zaměstnance. Za zaměstnance proto, aby zaměstnanec nebyl příliš stresován výškou svých odvodů a taky zřejmě proto, aby stát měl koho trestat za neplnění odvodů. Trestat firmu je jednodušší, než exekuovat dělníka. (Superhrubá mzda je mimochodem suma, kterou zaměstnavatel musí kalkulovat v ceně výrobku).

HRUBÁ MZDA: Je to, co na oko zbylo k dalšímu kolu odvádění. Odvedlo se již jednou, a je třeba odvést znovu, tentokrát již sumami tak moc do očí nebijícími. Dříve pouze toto kolo srážek bylo viditelné na výplatní pásce. Srážky z hrubé mzdy kupodivu opět odvádí zaměstnavatel. Jak socialisticky jednoduché. Mimochodem, hrubá mzda je zhruba to, co máme sjednáno v Pracovní smlouvě a platovém výměru. Co je důvodem toho, že máme sjednáno o 35% méně, než ve skutečnosti máme? Důvod si vydedukujte sami. Na mne z toho zírá socialismus ze všech úhlů pohledu. Přinejmenším je na koho nadávat a koho obviňovat za nízký plat.

ČISTÁ MZDA: Je to, co nám po nesmyslném dvoukolém odvodu celkem pěti položek cinká v kapse.

Nyní ten modelový příklad. (Doufám, že to moc nezmotám a bude to pochopitelné).

Se zaměstnavatelem mám sjednánu mzdu ve výši 20.000,- Kč měsíčně. Toto je moje HRUBÁ mzda.

Ve skutečnosti mám sjednánu mzdu o 35% vyšší, tedy částku 27.000,- Kč, což je moje SUPERHRUBÁ mzda. Je tomu opravdu tak, protože daň ze mzdy odvádím ze Superhrubé mzdy. Co myslíte, neměla by pracovní smlouva znít na částku, ze které odvádím daň ze mzdy? ( Sjednáno mám 20.000 a odvádím z 27.000,-)

V číslech:

Superhrubá mzda = 27.000,-
Sociální pojištění = - 5.200,-
Zdravotní pojištění = - 1.800,-
Hrubá mzda = 20.000,-

Hrubá mzda = 20.000,-
Daň ze mzdy = - 4.050,- (15% ze superhrubé mzdy)
Sleva na dani = + 2.070,- ( Sleva které rozumím. Státe díky)
Sociální pojištění = - 1.600,-
Zdravotní pojištění = - 900,-
V kapse mi cinká = E = 15.520,- ( vyšlo to, jsem borec)


Sumasumárum = Vydělal jsem = celkem = 27.000.- 100%
Odvedl jsem = zdravotní = 2.700.- 10%
sociální = 6.800.- 25%
daň = 1.980,- 8%
Zbylo mi = 15.520,- 57%

Zbývá mi cosi přes polovinu toho, nač se snažím, nač jsem vzdělán, nač huntuji svůj mozek nebo končetiny. Ale tímto nechci končit. Rád bych položky, které jsem odvedl v tomto modelovém příkladu rozvedl trochu jiným úhlem pohledu. Zdá se, že dojdeme k překvapivým závěrům.


Daň ze mzdy:
Počítáno 15% ze superhrubé mzdy. Suma 4.050,- v modelovém příkladu je ponížena o částku 2.070,- Prý proto, že jsem podepsal daňové přiznání. Moje logika je v koncích, ale dejme tomu, že je to fakt. (Co by se stalo v případě, že bych daňové přiznání nepodepsal si nedovolím předjímat). Daň je koncipována jako rovná, čili všem stejných 15%, z jakékoli vydělané částky. No jo, no, Rovných 15% je sice rovných pro každého, nicméně ve své podstatě jde o daň velmi nerovnou. Zaplacená suma, 1980,- Kč je v podstatě přijatelná bez dalších komentářů. (Komentářů by se našlo).

Zdravotní pojištění:
Suma je složena ze dvou částek. Jde o 1.800,- Kč ze superhrubé a částku 900,- Kč z hrubé mzdy. Pracuji, tedy odvádím měsíčně částku 2.700,- Kč. No jo, no, mé zdraví je cenné. Cenné zvláště proto, abych byl schopen dále vydělávat, živit se a platit. Platit za zdravotní péči Zdravotní péči asi tak zhruba odpovídající míře mého fyzického a duševního zhuntování. Opět musím říci, že suma 2.700 není nic, co by bylo jakkoli přemrštěné. Nicméně, jeden podivný aspekt zde přece jen je. A sice, stát odvádí zdravotním pojišťovnám za své pojištěnce (děti, důchodce, nezaměstnané atd.) částku 677,- korun měsíčně. Tedy částku 4x nižší. Chápu, že já, pracující člověk musím být nějakým způsobem solidární. Na rozdíl od státu, ten solidární není v žádném případě.

Sociální pojištění:
O tomto odvodu se mi naprosto nechce psát. Jednak jde o sumu vyrážející dech. 6.800 korun a je to suma na úrovni zhruba čisté měsíční minimální mzdy. Je to suma naprosto nehorázná hned z několika důvodů.

1. Suma modelového příkladu je záměrně volena tak, aby občan neměl možnost dosáhnout na jakoukoli sociální podporu. Snad porodné, mateřská, přídavky na děti. Nic víc.
2. Výše mzdy v modelovém příkladu vyjadřuje jistou míru píle, snahy být zaměstnán a ochoty pracovat, což podstatně snižuje možnost ztratit zaměstnání a požívat podporu či jiné sociální dávky.

3. Dovolím si teoretizovat a spočítat celkový odvod tak jako by tento stav trval po celý produktivní život modelového příkladu: Modelový příklad je středoškolák, kterému jsou započtena odpracovaná léta od věku 18-ti let a který odchází do důchodu ve svých 63 letech. Tudíž pracoval a odváděl po dobu 45-ti let. Počítáme: 12x ročně suma 6.800.- nám dá částku 81.600.- Po dobu 45-ti let je to kulantní sumička 3.672.000,-

4. Tak jsme se dolopotili do důchodového věku. Je nám 63 a s nadějí očekáváme výsluhu. Jak myslíte, že tato dopadne? Zastavil jsem se u statistiků a zjistil, že prognóza dožití u mužů narozených po roce 1990 je 73 let. Důchod budeme pobírat v průměru 10 let. Teď k jeho výši. Výpočet výše důchodu je pro laika složitá záležitost. Bez vzorce se pravdivé sumy nedoberu, pokusím se ji tedy odhadnout. Odhadnout spíše optimisticky. Tak dejme tomu, že to bude 11.000,- korun. Ročně 132.000,- a za dobu průměrného dožití 1.320. 000,-

5. Odvedli jsme 3.672.00,- získali 1.320.000,- Státu zůstalo za nehty 2.352.000 rovných. Co myslíte, nedal by se za tuto sumičku postavit malý rodinný domek?

6. A s hrůzou se dovídáme, že důchodový systém se třese v základech a je těsně před zhroucením.