Výlet do Itálie ( Ducati Streetfighter )

Takhle ňák to asi bylo …

V konstrukčním voddělení Ducati sedí nad pizzou Fabrício a Mário. V tom zvoní telefon. Ci fix, kerej jantar volá těsně před siestou – Fabrício vem to ! Proč já, madónamíja, já to bral už minulej měsíc. Mário teda zvedne prdel a pak i telefon. Jistě pane Ducati, samozřejmě Velebnosti, není problém Veličenstvo. Při hovoru hraje všema barvama. Položí to a zhroutí se u prkna. Ale no tak, Mário, ptá se Fabrício od umaštěnýho stolu, co se panenkamarjá stalo. Vrchnost chce, aby sme šupito vymysleli strýtfajtra, páč konkurence prej nespí a taky prej řikali na Italský TV Nova, že prej je ňáká krize nebo co a že je třeba tedle model prostě mít ! U svatýho Antoníčka, co budeme dělat ? Nastalo hrobový ticho …

Po nějakým čase přišel Fabrício k vědomí a povídá, Mário, mam to. Vzadu v tý rezavý boudě, se válej motory z tý výběhový jebky 1098 – použijeme je ! No jasně, to by šlo, ale co ten zbytek ? Nebudeme se s tim moc párat, podvozek necháme udělal jantary z Showa nebo Öhlinse, brzdy u Bremba a je to. No dobře, ale jak to bude vypadat ? Votevři další lahev Grapy, pak se uvidí …

Zas po ňákym čase už voba čučej do papíru. Hele nejni to moc malý ? A taky se mi to zdá takový hubený. Ten předek je takovej nahrbenej, jak kdyby to chtělo někam skočit a prdel vypadá jak křídlo na Ferrári. Na to sere pes, na bandě bude nápis Ducati – socky u toho stejně budou slintat a ty, co si to budou moct dovolit, to stejně koupěj, páč je to Dukna. A jo vlastně, tos řek pěkně …

A třeba to bylo jinak ...

V neděli se vracim ze Slovače, pod prdelí mam asi litr ( pod kůží kdo ví co ) a řikam si, že to umeju a tak na tejden vo Bandasce nechci ani slyšet. Hulíme, ač nekuřáci, s pani u pumpy, v tom MMS od Pavla Bouráka. Mam doma DUCATI STREETFIGHTER, přijeď rychle ! Nemusel řikat dvakrát, asi za dvě hoďky už u ní stojim a mlsam, zatim jenom vočima. Je večer, máme žížalu, domlouváme se na pondělí dopoledne – je volno.

Budíka mam na půl vosmičky, ale stejně spim na hovno, asi mam poštovní angínu, bo jak to ten Xicht řiká. Vstanu, proběhnu koupelnou, dam kafe a retko, nejim – nemůžu se dočkat. Zaplaťsatan už je půl devítky a já zapínam zip vod kombošky. Dotahuju řemínek vod blembáku a už sedim. Při zvedání ze stojanu jí málem přehodim na druhou stranu – ci fix, zas to vošidili kurvy Italský, nic to neváží ( 167 !!! kilo ). Napoprvé si připadam jak Dolínek na Banditu - je prostě maličká, u nádrže neskutečně úzký sedlo, takový sem neměl snad ani na Husqvarně, ale je podstatně pohodlnější.

Zvláštní je, že je všechno tam, kde má bejt, žádný hledání páček nebo vovladačů ( až na blinkry, který sou proti Banditu vysoko ), hodně pohodlný sezení, žádný hrbení jak na suprsportu. Budík před vočima a před nim přední kolo – paráda, je to chuligán ! Vyrážíme …

Motorka je v záběhu a tak se smí v počátku točit jenom do 6 tis, cestou do Kralup se seznamujem. Dobrej den pani Italko, já sem Houska a jezdim štyrválcovou rejži a kdopa ste vy ? Nemluví, ale komunikuje se mnou tak ňák mimosmyslově. V Kralupech tankujem a míříme k Berounu, Pavel tam má najetej zkušební koridor, prostej autařů, cyklistů, enduráků ( hlavně těch s BMW GS ) a podobný chamradi. Dokonce tam ani nejni na asfaltu sajrajt po těch pojebanejch deštích. Začínaj se dít věci ...

Motor táhne naprosto neuvěřitelně, nejni to tak bezpohlavní jako třeba na SV 1000, dokonce je to mnohem lepší než na Tuňákovi, prostě se rve dopředu a každou votáčkou ten na naháče šílenej výkon ( 155 jachachá a hlavně 119 Nm ) narůstá, pajšl vod páteřáku vodlepim jenom před ňákou vesnicí. Čísla na rychloměru letěj nahoru jak státní dluh za Paroubka. Jedno předjíždění se mi zdálo, že mam problém a tak sem jí vytočil víc než těch 6 tis., ve 140 km/h se jalo přední kolo vopustit asfalt a já chviličku čučel na vesmírnou stanici ISS :) Je to sakra mazec. Pánové vod Showy vodvedli naprosto dokonalou práci. Podvozek prostě nemá chybu, dokonce i český díry polyká bez trablů, malinko znervózní na podélnejch nerovnostech, ale třeba za to může pan stodevadesátkovej Diablo III, co bydlí vzadu. Eště, že sem nesnídal, páč jinak bych dopad jak Filous na GSX-R 1000 a do tý helmy bych si při brždění bezpochyb nablil taky. Paní radiální ( nebo radikální teď nevim ) Brembo funguje skvěle, nejni zákeřná, ale brzdí jako čert. V každý druhý zatáčce čekam na ten boj s fyzikou a von se tak ňák furt nekoná – kdybych nebyl posera, moh bych bejt vo dost rychlejší ! Převodovka je naprosto přesná, žádný rány, žádnej bordel nebo kopance, kvalty do ní padaj jak do babičky. Ve vesnicích, když zavřu gáz, vozve se z ní takový smutný zapískání, je to jako by byla zklamaná, že sem ubral. Za cedulí, kde končí neveselá padesátka, je slyšet už jenom brutální zachrochtání airboxu a jupí !

Abych jenom nechválil, mam trabl dostat špičku pravý nohy na stupačku – překáží tam kryt vejfuku, ale koukal sem do prospektu a pán, co tam na ní jede má na nohách koně a tak si za to můžu sám, že sem si vzal ty pojebaný Sidi :) Po ňáký době je mi dost teplo na gulách, tvar nádrže vzduch vodvádí mimo tuhle voblast – je jasný, že Fabrício s Máriem na hemživost nemysleli :)

Všechno pěkný ale jednou končí, musim z ní ci fix dolu ! Vracím jí Pavlovi a hlavou se mi honěj kacířský myšlenky. Když sem se pak doma poradil z bankovním výpisem, můžu naštěstí zatim klidně spát :) Takhle pěkný pondělní dopoledne sem určitě eště nezažil ! Jak by řek jeden, co se furt tlemí, bylo to famózní !

Před paní Dokonalou je třeba se uklonit !